Dysortografie (pravidlo umí, v psaní ho nepoužije)
💡 Potíž: Ústně dítě správně řekne, že u „ale“ patří čárka. Při psaní slohu ale hlídá obsah a pravopis slov. Na čárku před „a“ už mu nezbývá pozornost. Proklouzne mu, i když pravidlo zná.
💡 Potíž: Ústně dítě správně řekne, že u „ale“ patří čárka. Při psaní slohu ale hlídá obsah a pravopis slov. Na čárku před „a“ už mu nezbývá pozornost. Proklouzne mu, i když pravidlo zná.
💡 Potíž: Aby dítě určilo znaménko, musí v hlavě držet obě věty a porovnat jejich smysl. U delšího souvětí se mu začátek vykouří dřív, než dočte konec. Znaménko pak hádá podle posledních slov.
💡 Potíž: Aby dítě určilo znaménko, musí v hlavě držet obě věty a porovnat jejich smysl. U delšího souvětí se mu začátek vykouří dřív, než dočte konec. Znaménko pak hádá podle posledních slov.
Dyslexie (orientace v dlouhém souvětí)
💡 Potíž: Dítě s dyslexií spotřebuje hodně energie na samotné čtení. V dlouhém souvětí ztratí přehled, kde končí jedna věta a kde začíná druhá. Smysl, podle kterého se o čárce rozhoduje, mu pak uteče.
💡 Potíž: Dítě s dyslexií spotřebuje hodně energie na samotné čtení. V dlouhém souvětí ztratí přehled, kde končí jedna věta a kde začíná druhá. Smysl, podle kterého se o čárce rozhoduje, mu pak uteče.