Vliv mateřštiny na pevný anglický slovosled
💡 Potíž: V češtině osobu často neříkáme (stačí „Jsem z Londýna“), a tak dítě v angličtině zapomíná na začátek věty přidat zájmeno (I, he, she). Neudrží v hlavě, že angličtina chce vždy jasně říct, kdo něco dělá.
💡 Potíž: V češtině osobu často neříkáme (stačí „Jsem z Londýna“), a tak dítě v angličtině zapomíná na začátek věty přidat zájmeno (I, he, she). Neudrží v hlavě, že angličtina chce vždy jasně říct, kdo něco dělá.
Oslabená pracovní paměť při tvorbě otázek
💡 Potíž: Přehodit slova v otázce („You are…“ → „Are you…?“) je náročné na pracovní paměť. Dítě musí větu v hlavě přeskládat a zároveň hlídat pravopis i otazník. Často se v tom ztratí a chybuje i u snadných vět.
💡 Potíž: Přehodit slova v otázce („You are…“ → „Are you…?“) je náročné na pracovní paměť. Dítě musí větu v hlavě přeskládat a zároveň hlídat pravopis i otazník. Často se v tom ztratí a chybuje i u snadných vět.
Vizuální stres ze stažených tvarů
💡 Potíž: Apostrof ve tvarech jako He's může působit jako rušivé smítko a dítě vnímá stažený tvar jako úplně nové cizí slovo. Nespojí si, že jde jen o He + is.
💡 Potíž: Apostrof ve tvarech jako He's může působit jako rušivé smítko a dítě vnímá stažený tvar jako úplně nové cizí slovo. Nespojí si, že jde jen o He + is.