Možná si to pamatujete: „Dnes je 12. listopadu, takže všichni žáci v republice otevírají učebnici na straně 42.“ Tak přesně takhle už to dnes nefunguje. Rodiče jsou často zmatení, proč se bratranec v Brně učí zlomky už ve třetí třídě, zatímco vaše dcera v Praze až ve čtvrté. Kdo v tom má prsty? Pojďme si přeložit tu tajemnou zkratkovou abecedu RVP a ŠVP.
Dříve existovaly tzv. jednotné osnovy. Bylo to, jako když armáda nařídí pochod. Všichni stejně, ve stejný čas. Bylo to přehledné, ale nebralo to ohled na to, že každé dítě (a každá škola) je jiné.
Dnes žijeme v systému, který dává školám svobodu, ale zároveň vyžaduje zodpovědnost. Celé to stojí na dvou hlavních pilířích, které si teď vysvětlíme pomocí jedné chutné metafory.
Představte si, že stát je Hygiena a Majitel franšízy v jedné osobě, a škola je konkrétní Pizzerie.
Tohle je dokument, který vydává stát (Ministerstvo školství). RVP je bible, přes kterou nejede vlak. Definuje to MINIMUM, co musí každé dítě v České republice umět, když opouští školu.
Co RVP určuje?
Dřív šlo o to „nasypat do hlavy data“ (kdy byla Bitva na Bílé hoře). Dnes RVP tlačí na to, aby dítě umělo data používat. Tedy ne jen kdy byla bitva, ale proč k ní došlo a co to znamenalo pro lidi. Tomu se říká kompetence.
Tohle je ten nejdůležitější dokument pro vás. Každá škola si podle státního rámu (RVP) musí napsat svůj vlastní ŠVP.
Tady se dozvíte, jestli je škola zaměřená na jazyky, na informatiku, nebo jestli je to škola sportovní.
Pokud je RVP zákon a ŠVP strategie, tak Učební plán je čistá tabulka. Je to rozvrh, kde je černé na bílém napsáno:
Tento plán je součástí ŠVP a ukazuje priority školy v praxi.
Často se setkávám s rodiči, kteří se bojí zeptat. Ale pozor – ŠVP je veřejný dokument!
„Paní učitelko, dívám se do našeho ŠVP a vidím, že máme posílenou výuku informatiky. Jak se to projeví letos ve 4. třídě?“
„Vím, že RVP vyžaduje, aby děti uměly plavat. Kdy nás čeká plavecký výcvik podle našeho školního plánu?“
Může to působit jako chaos („Každý pes, jiná ves“). Ale smyslem tohoto systému je, aby škola nebyla továrna na stejné roboty. Umožňuje to učitelům učit tak, jak jim to dává smysl, a přizpůsobit se dětem v konkrétní třídě.
Takže až příště uslyšíte zkratku ŠVP, nepředstavujte si úředního šimla. Představte si „osobnost“ školy, do které vaše dítě chodí.